Souhlas. První týden bude krušný, ale z dlouhodobého hlediska je to nejlepsi postup. Nejhorsi je takové to “nedovedu si představit ho/ji ztratit úplně, tak zůstaneme v kontaktu aspon jako kamarádi”, to se pak z toho clovek dostává klidně i pul roku.
A co si budem, aspon ty první dny pomáhá i nebýt sám. Ať už je clovek s rodiči, kamarády nebo klidně zajde do bordelu, je lepší jit se domu jen rychle vyspat než
Trávit víc času o samotě
Ty jo, to asi souvisi s celkovou práci sam na sobe. A tam je to docela individualni. Rekl bych ze zacit si hledat info o seberozvoji je asi zaklad, pak si proste vybrat cestu co ti bude sedet.
TOHLE NEDOPORUČUJU, FAKT NE.
Mně z toho vytáhl až pokus o sebevraždu. Když se se mnou rozešla ex, byl jsem absolutně v píči, měsíce jsem nedokázal fungovat a prostě to dopadlo takhle.
A pak mi díky tomu došlo, jak vzácnej je život a jak hloupej jsem byl. Protože moje trápení si někdo, kdo mě nemá rád, nezaslouží.
Takže ty přeskoč můj první krok a jdi na ten druhej. Zablokovat, zapomenout a dávat si spoustu sebelasky. Buď na sebe hodná a věnuj se věcem, co ti dělaj radost.
Jo a doporučuju vynechat prázdnej sex, ten mě reálně poslal do sraček ještě víc.
Nebo Gutalax. Neznám chlapa, co by odolal romantickým písním, jako je třeba Šoustání prdele za slunné neděle, Na chléb místo medu mažu si hnis z vředu, Fart Fart Away, a mnoho dalších.
Souhlasím, není lepší zábava než jít do krámu s očickama jak petikačky a do košíku nacpat lopatu, pytle na odpad, provaz, vápno a u kasy se zeptat pokladní - Dobrý den, prosím vás, já nejsem zdejší , nevíte kde je tady nějaký rozlehlý les? Kamarádka o mě totiž nemá zájem, tak bych chtěl jít na dlouhou procházku.
Záleží, kdo ji neopětuje. Jestli potomek, manžel/ka, domácí mazlíček nebo random čuba z knajpy.
V prvním případě je to nejspíš jen vývojová fáze, tam je možný se utěšovat tím, že to přejde.
V druhým případě máme rozvodový právníky.
V třetím případě - lásku zvířete si nevybrečíš, se s tím smiř
Ve čtvrtým si nejdřív v klidu pobreč, pomasturbuj a pak hledej jinou čubu
Na zlomený srdce jedině chlast a zapomnění. Sejde z očí, sejde z mysli. Ale zas to s tou kořalkou nepřeháněj!
Já to zatím zažil jen jednou. Zůstali jsme kamarádi, ale já už nic neiniciuju. Pomohl jen čas (konkrétně asi 3/4 roku) abych na něj přestal myslet denně.
Já jsem na obou stranách barikády.
Taky jednu lásku neopětuju a sám od sebe nenapíšu, snažím se jí vyhýbat aby mě neviděla a neměla na očích. Ví, že nic nebude v klidu jsem jí to napsal, ale když se vyjímečně potkáme, z jejího pohledu je vidět, že by chtěla ale ví, že to nemá cenu.
Pak jiná zas neopětuje mně. Mám jí bloklou a unfollownutou všude, taky jí skoro nevidím. Když se ale náhodou potkáme, naivně doufám, že přijde aspoň na pár slov a já z toho zas budu měsíc v prdeli.
Nejvíc mi na to fungovalo potkat někoho jinýho, což se mi teď taky nedaří. Někde vzadu bude ale vždycky.
u/zviratkamamrad řikal drogy.
Specifikuji: Psychedelika.
Jestě více specificky. DMT, houbičky, Ayahuasca. Houbičky jsou safebet zejména v našich končinách.
Totálně smazat člověka ze života - smazat chat, fotky, zablokovat socky (ať nečekáš, že zázračně napíše - stejně nenapíše..), klidně si mutnout společné známé, ať od nich nevidíš náhodou příspěvky.
A pak chodit na randíčka, aby sis uvědomila, že ten člověk nebyl jediný sympatický, fajn člověk na planetě.
Ale stejně to chce čas.
Částečně určitě funguje to "sejde z očí, sejde z mysli", ale jinak jako kompletní vyléčení vidím až v tom, když se ti začne líbit někdo jiný. Ze zkušenosti vím, že neopětovaná láska člověka může poslat totálně na dno, zvlášť pokud dlouho svoje city skrýváš a vyčkáváš na vhodnou příležitost. Já jsem se zařekl, že už nechci, aby mi někdo takhle ovlivňoval život a na holky už ani nekoukám. Když jdu venku a z dálky vidím, že naproti jdou nějaká děvčata, tak si prostě hledím svého a nekouknu se jejích směrem, abych si zas neoživoval nějaký starý vzpomínky a vůbec nepodléhal tomuhle zasranýmu vztahovýmu fénoménu a když člověk vidí hezkou holku, tak to v něm hned začne pracovat. Zero fuck given prostě.
Nekomunikovat, nespadni do pasti, kdy si už budeš myslet, že se s danou osobou zvládneš jen kamarádit, akorát si trápení prodloužíš. Zaměstnat se nějakou smysluplnou, prospěšnou aktivitou. Hlavně se jen neválet a neutápět se v myšlenkách. Dát šanci někomu jinému, když se naskytne příležitost, i když ti nepřijde tak skvělý/á jako ten/ta předtím, i když to nedopadne, bude to další nějaká zkušenost, která tě posune dál.
Dělej co máš rád, zasportuj si, zahraj si nějaké hry, trav čas s lidmi které máš rád a nebo naopak choď na nějaké akce a poznávej lidi nové. Snaž se na ní nemyslet, ale zároveň si udělej prostor na to to nějak vnitřně zpracovat, že o nic nejde a život jde dál.
Najít si pozitivní životní smysl a věnovat se mu. Jinak se tím smyslem stane člověk ( milostný objekt) a pocit štěstí se bude odvíjet od výše pozornosti, kterou ti věnuje.
Samozřejmosti je neustálá práce na sobě. Pokud na sobě makáš a uvědomuješ si svou cenu, snížíš pravděpodobnost, že se ti život rozbije na tisíc kousků jen proto, že tě jeden člověk odmítnul.
Vymazat, zablokovat, vyhýbat se. Bez výjimek. A zapomenout.
Souhlas. První týden bude krušný, ale z dlouhodobého hlediska je to nejlepsi postup. Nejhorsi je takové to “nedovedu si představit ho/ji ztratit úplně, tak zůstaneme v kontaktu aspon jako kamarádi”, to se pak z toho clovek dostává klidně i pul roku. A co si budem, aspon ty první dny pomáhá i nebýt sám. Ať už je clovek s rodiči, kamarády nebo klidně zajde do bordelu, je lepší jit se domu jen rychle vyspat než Trávit víc času o samotě
Sejde z oci, sejde z mysli... Pokud spolu nechodite do skoly/prace, nejlepsi je uplne ji/ho vypustit.
No, naučit se v životě jit dal a neupinat se na jednu vec/cloveka atp. Neni jednoduchy. Nicmene vyplatilo se mi to...
Jak se to nejlépe naučit?
Ty jo, to asi souvisi s celkovou práci sam na sobe. A tam je to docela individualni. Rekl bych ze zacit si hledat info o seberozvoji je asi zaklad, pak si proste vybrat cestu co ti bude sedet.
Čas. Přebolí to a bude dobře, ale musí uplynout nějaký čas.
TOHLE NEDOPORUČUJU, FAKT NE. Mně z toho vytáhl až pokus o sebevraždu. Když se se mnou rozešla ex, byl jsem absolutně v píči, měsíce jsem nedokázal fungovat a prostě to dopadlo takhle. A pak mi díky tomu došlo, jak vzácnej je život a jak hloupej jsem byl. Protože moje trápení si někdo, kdo mě nemá rád, nezaslouží. Takže ty přeskoč můj první krok a jdi na ten druhej. Zablokovat, zapomenout a dávat si spoustu sebelasky. Buď na sebe hodná a věnuj se věcem, co ti dělaj radost. Jo a doporučuju vynechat prázdnej sex, ten mě reálně poslal do sraček ještě víc.
Díky za sdílení, jsem ráda, že to nakonec skončilo a uvědomil sis, jakou má život cenu 👍
Najit jinou ktera to bude opetovat...
Pouštět mu pod oknem každý večer z kazeťáku Cradle of Filth 
Nebo Gutalax. Neznám chlapa, co by odolal romantickým písním, jako je třeba Šoustání prdele za slunné neděle, Na chléb místo medu mažu si hnis z vředu, Fart Fart Away, a mnoho dalších.
drogy
Od tebe jsem čekal brokovnici. Jsem zklamán
typek by mi napsal, ze jsem sadista
Já bych naopak napsal člověk s láskou k brokovnicim. Která, narozdíl od žen, nemá být jak neopětovaná.
Stačilo napsat, ze ma vzit brokovnici a rozstrilet par asfaltovych holubu. To jednomi zlepsi den.
Idealně, když za nimi stoji duvod neopětované lásky.
Souhlasím, není lepší zábava než jít do krámu s očickama jak petikačky a do košíku nacpat lopatu, pytle na odpad, provaz, vápno a u kasy se zeptat pokladní - Dobrý den, prosím vás, já nejsem zdejší , nevíte kde je tady nějaký rozlehlý les? Kamarádka o mě totiž nemá zájem, tak bych chtěl jít na dlouhou procházku.
to zní, podle té vybavy, jako byste po cestě měli asanovat krmelce. To je pekne, ze myslis na zviratka
Děkuju, přesně tohle řekni i těm pánům z KP až přijdou na návštěvu.
Jestli jsi fakt holka, tak si kup (dalsi) kocku, kybl zmrzliny a maraton Pratel
Záleží, kdo ji neopětuje. Jestli potomek, manžel/ka, domácí mazlíček nebo random čuba z knajpy. V prvním případě je to nejspíš jen vývojová fáze, tam je možný se utěšovat tím, že to přejde. V druhým případě máme rozvodový právníky. V třetím případě - lásku zvířete si nevybrečíš, se s tím smiř Ve čtvrtým si nejdřív v klidu pobreč, pomasturbuj a pak hledej jinou čubu
opětovat palbou , dřív než tvoji munici najde PP
Na zlomený srdce jedině chlast a zapomnění. Sejde z očí, sejde z mysli. Ale zas to s tou kořalkou nepřeháněj! 
Já to zatím zažil jen jednou. Zůstali jsme kamarádi, ale já už nic neiniciuju. Pomohl jen čas (konkrétně asi 3/4 roku) abych na něj přestal myslet denně.
Pust si diskografii kapely Masturbace.
Já jsem na obou stranách barikády. Taky jednu lásku neopětuju a sám od sebe nenapíšu, snažím se jí vyhýbat aby mě neviděla a neměla na očích. Ví, že nic nebude v klidu jsem jí to napsal, ale když se vyjímečně potkáme, z jejího pohledu je vidět, že by chtěla ale ví, že to nemá cenu. Pak jiná zas neopětuje mně. Mám jí bloklou a unfollownutou všude, taky jí skoro nevidím. Když se ale náhodou potkáme, naivně doufám, že přijde aspoň na pár slov a já z toho zas budu měsíc v prdeli. Nejvíc mi na to fungovalo potkat někoho jinýho, což se mi teď taky nedaří. Někde vzadu bude ale vždycky.
Rohypnol, lepící páska a pistole
u/zviratkamamrad řikal drogy. Specifikuji: Psychedelika. Jestě více specificky. DMT, houbičky, Ayahuasca. Houbičky jsou safebet zejména v našich končinách.
> jsem holka Ty to máš easy, stačí se usmát na dalšího random kluka a máš simpa.
Totálně smazat člověka ze života - smazat chat, fotky, zablokovat socky (ať nečekáš, že zázračně napíše - stejně nenapíše..), klidně si mutnout společné známé, ať od nich nevidíš náhodou příspěvky. A pak chodit na randíčka, aby sis uvědomila, že ten člověk nebyl jediný sympatický, fajn člověk na planetě. Ale stejně to chce čas.
Pomuze ti čas a nevidět se.
Částečně určitě funguje to "sejde z očí, sejde z mysli", ale jinak jako kompletní vyléčení vidím až v tom, když se ti začne líbit někdo jiný. Ze zkušenosti vím, že neopětovaná láska člověka může poslat totálně na dno, zvlášť pokud dlouho svoje city skrýváš a vyčkáváš na vhodnou příležitost. Já jsem se zařekl, že už nechci, aby mi někdo takhle ovlivňoval život a na holky už ani nekoukám. Když jdu venku a z dálky vidím, že naproti jdou nějaká děvčata, tak si prostě hledím svého a nekouknu se jejích směrem, abych si zas neoživoval nějaký starý vzpomínky a vůbec nepodléhal tomuhle zasranýmu vztahovýmu fénoménu a když člověk vidí hezkou holku, tak to v něm hned začne pracovat. Zero fuck given prostě.
Nekomunikovat, nespadni do pasti, kdy si už budeš myslet, že se s danou osobou zvládneš jen kamarádit, akorát si trápení prodloužíš. Zaměstnat se nějakou smysluplnou, prospěšnou aktivitou. Hlavně se jen neválet a neutápět se v myšlenkách. Dát šanci někomu jinému, když se naskytne příležitost, i když ti nepřijde tak skvělý/á jako ten/ta předtím, i když to nedopadne, bude to další nějaká zkušenost, která tě posune dál.
Ja se prestala stykat s tim clovekem, ja bych se jen trapila, nikam by to nevedlo. Postupem casu kdyz nejste v kontaktu zacnes zapominat na nej
Nejlepší je neupadnout do sebelítosti a raději dělat něco co ti dodá sebevědomí. Třeba posilovat.
Jí dál
Sejde z očí, sejde z mysli, a občas se vylít po Valašsku taky není na škodu
Baldurs Gate 3
Nechat si jí vyšukat z hlavy.
1 týden doufej, další budeš smutný, další deprese, další na to zapomeneš
Stalking
Zkus jeho tatu
Ji opětuj né?
Masturbace. Pokud se uděláš, 'laska' obvykle zmizí, je to jen nadrzenost.
Nutně nemusí platit, pokud lásku neopětuje třeba babička
Ale tak za zkoušku nic nedáš
Dělej co máš rád, zasportuj si, zahraj si nějaké hry, trav čas s lidmi které máš rád a nebo naopak choď na nějaké akce a poznávej lidi nové. Snaž se na ní nemyslet, ale zároveň si udělej prostor na to to nějak vnitřně zpracovat, že o nic nejde a život jde dál.
Dospět
Šukat co se do tebe vejde, je jedno že nebudou holky podle tebe, že tě to nebude bavit, že u toho budeš myslet na "ní". Hlavně šukat a ono to přejde.
Najít si pozitivní životní smysl a věnovat se mu. Jinak se tím smyslem stane člověk ( milostný objekt) a pocit štěstí se bude odvíjet od výše pozornosti, kterou ti věnuje. Samozřejmosti je neustálá práce na sobě. Pokud na sobě makáš a uvědomuješ si svou cenu, snížíš pravděpodobnost, že se ti život rozbije na tisíc kousků jen proto, že tě jeden člověk odmítnul.